Nepřehlédněte

TERMÍNY DNŮ OTEVŘENÝCH DVEŘÍ: 13. a 14.října, 10. a 11. listopadu, 8. a 9. prosince, 12. a 13. ledna 2018, 9. a 10. února, vždy v pátek od 12 do 16 hodin a v sobotu od 8 do 12 hodin. Prohlídku školy, laboratoří a školního poloprovozu je možné realizovat kdykoliv po předběžné dohodě. TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU!

Úřední deska

Ředitelství školy v souladu se směrnicí SM/25/04/17 Krajského úřadu Zlínského kraje vyhlašuje výběrové řízení VZ/2017/2/02 na veřejnou zakázku "VOŠP a SPŠM Kroměříž - Modernizace vybavení COP učebními pomůckami II" s předpokládanou cenou 1 810 000,- Kč (včetně DPH). Podrobnosti na: https://vospaspsm.profilzadavatele.cz.

 

 

 

O škole

Vážení návštěvníci,

doufáme, že na našich stránkách naleznete všechny informace, které hledáte - informace o nabídce maturitního, vyššího odborného nebo bakalářského studia, informace o možnostech ubytování, o zaměstnacích školy nebo pouze fotogalerie ze života současné školy či zajímavé kapitoly z dlouhé historie školy. Budeme rádi, pokud nám sdělíte svůj názor na email: vospaspsm@vospaspsm.cz.

   

Jak a proč vůbec mlékařská škola v Kroměříži vznikla

... Postavení zemědělců i výsledky zemědělské výroby prakticky v celé Evropě ve druhé polovině 19. století nebyly záviděníhodné a s trochou fantazie by se dalo přirovnat k situaci dnešní. Ceny hlavních zemědělských plodin, obilovin a cukrovky, nepřetržitě klesaly, současně rostly výrobní náklady, zvláště mzdy, daně a poplatky, hospodářství se zadlužovala a nezřídka docházelo i k jejich exekučním prodejům. Snad nejvíc byli postiženi zemědělci malého Dánska, kteří utrpěli i pruskou válkou.Vzorem českému a moravskému zemědělství trpícím na konci 19. století rovněž malou výkonností a zadlužeností byly především úspěchy dánských rolníků, kteří se zaměřili na chov skotu a s tím spojeným zpracováním mléka. Ti se záhy přesvědčili, že vyššího zpeněžení mléka a lepší kvality „... je možno jen cestou sdružení dosáhnouti ...", aspoň to dokládají výsledky cca 1200 rolnických družstevních mlékáren založených od roku 1882 v Dánsku. ...

A tak v roce 1893 vzniká v selské výměně na statku pokročilého rolníka Zdráhala v Paloníně u Loštic první moravská družstevní mlékárna. Její skromné a primitivní zařízení dovoluje prakticky ručně zpracovat asi 400 litrů mléka na máslo a tvaroh. Ještě v tomtéž roce je zakládána mlékárna v Záhlinicích, během 10 let je na Moravě, baště mlékárenství v tehdejším Rakousko-Uhersku, na 100 družstevních většinou dobře prosperujících mlékáren. Myšlenka zpracování mléka nebyla v této době nijak v naší zemi nová, vždyť už od roku 1838 pracovala sýrárna na velkostatku v Pitkovicích u Říčan a v pozdějších letech i další soukromé mlékárny na jiných místech, ale zdá se, že lepší hospodářské výsledky rolnických družstevních mlékáren na Moravě byly dosaženy společnou a cílevědomou prací zdejších hospodářů.

Během několika let se ukazuje „... nedostatek odborně vzdělaných sil ..." pro správu mlékáren a vedení výroby, už nestačí pomoc a obětavost moravského kočujícího učitele hospodářského J.V. Pavelky. Moravští rolníci se obracejí na moravský zemský sněm s peticí o povolení potřebných prostředků na zřízení odborné mlékařské školy. Po důkladném a všestranném zvážení místa školy a základní koncepce školy jsou prostředky ve výši 250.000 korun moravským zemským sněmem v roce 1901 schváleny a místem školy vybrána Kroměříž. V prospěch tohoto místa svědčilo bezproblémové zajištění dostatku mléčné suroviny (cca 2000 litrů denně), dostatek pitné vody, kanalizace, tak především to, že „... připojení mlékařské školy k mlékárně družstevní ve Velké Senici by nebylo vhodným, protože pedagogicko-didaktické ohledy školní jsou neslučitelny s obchodními zájmy průmyslového podniku ...".

Základní představy o škole byly formulovány C.K. ministerstvem orby již v březnu 1900. Podle nich bylo hlavním úkolem poskytnout ve dvouletých kurzech vyšší teoretické a praktické vzdělání v mlékaření učitelům, instruktorům a personálu pro větší podniky, v jednoročních kurzech vycvičit personál pro menší mlékárny. Několikatýdenní praktické kurzy pak byly určeny zaměstnancům malých selských provozoven. Škola měla být opatřena školní laboratoří a „... příhodnou vlastní mlékárnou, aby žáci její cvičeni býti mohli též v ohledu technickém a obchodním, a škola sama, aby ve své volné a neodvislé činnosti nenarážela na překážky ...".

Na jaře roku 1901 se začíná se stavbou podle plánů zemského stavebního ředitele Hugo Kranze. Stavba je za stavebního dozoru zemského stavitele J. Utíkala do podzimu pod střechou, od zimy až do podzimu jsou za dozoru zemského inženýra K. Suwalda montovány stroje a vnitřní zařízení školy a mlékárny. Dodatečně se v těsném sousedství školy staví ještě další budova určená pro výrobu tvarůžků – i když v současné době v ní je školní poloprovoz, stále ji označujeme jako tvarůžkárnu.

Dne 1. července 1902 přebírá správu školy Antonín Líska, který se vrátil z delší studijní cesty po Německu, Francii a Švýcarsku, kde se seznamoval organizací a správou mlékařských škol a zdokonaloval se teoreticky v předmětech mlékařských, tak i prakticky ve výrobě měkkých a tvrdých sýrů. Vypracovává organizační statut a vyučovací plán nové mlékařské školy, organizačně zajišťuje nákup mléka. Dne 15. října vykupuje mlékárna prvních 713 litrů mléka a zahajuje výrobu, o 14 dní později nastupují první žáci, dne 2. listopadu 1902 je zahájen první školní rok Zemské mlékařské a sýrařské školy v Kroměříži.

Pro splnění svého poslání je tedy v Kroměříži od podzimu 1902 na svou dobu moderně vybavený a organizovaný ústav, který má k dispozici učebnu, odbornou knihovnu, čítárnu, chemickou a bakteriologickou laboratoř a rozsáhlou sbírku učebních pomůcek pro teoretické předměty, pro praktické vyučování parní mlékárnu, sýrárnu a tvarůžkárnu a zkušební stanici mlékařskou. Pro ubytování všech žáků ročního kurzu slouží školní internát. Provoz školy se školní mlékárnou byl během prvního školního roku zajištěn následujícím personálem: pedagogický sbor byl tvořentřemi řádnými učiteli (Antonín Líska, ředitel školy a školní mlékárny, vyučující mlékařství, máslařství a sýrařství; Josef Graulich, inženýr – chemik, učil kontrole mléka a mléčných výrobků, chemii a mikrobiologii mléka; Otokar Fiala, účetní a korespondent, učil výrobnímu vedení knih a obchodnímu písemnictví a matematice)šesti výpomocnými učiteli technický personál mlékárny tvořili 2 sýraři, tvarůžkář, strojník a topič. Administrativní personál sestával z kancelářského příručího, domovníka, vozky a posluhovačky.

Do prvního školního roku se přihlásilo 37 žadatelů, z toho 3 z Čech, do celoročního kurzu jich mohlo být pouze 12,  a tak přednost dostávají absolventi hospodářských škol a ti, co už mají několikaměsíční praxi v mlékárnách. Studium samotné bylo určitě náročné a velmi intenzívní. Žáci brzy ráno nastupovali na mlékárnu a pod vedením techniků mlékárny zpracovávaly asi 3000 l nakoupeného mléka, odpoledne zasedali do učebny nebo laboratoře a čekala je druhá část výuky – teorie. Dochované učební plány udávají dnes neuvěřitelných 76 vyučovacích hodin týdně, ze 2/3 praktických. Mezi teoretickými předměty, které bychom mohli nyní označit jako klasické mlékařské, byly zařazeny také Chov dobytka, Pěstování píce, Zvěrolékařství, Stavitelství, Zákonověda i Účetnictví a korespondence. Osobní volno žáků s vyjímkou nedělí a svátků neexistovalo, protože „.... v době mimo školní vyučování mají se žáci zdržovati v učebně neb čítárně a použiti této doby ku studiu přednesené látky, aneb četbě odborných kněh a časopisů...". Aby tyto podmínky pro studium bylo možné splnit, „... žáci celoročního kursu povinni jsou bydleti a stravovati se v ústavu ...". Určitým zpestřením studijního stereotypu prvního ročníku  byly konané exkurze do mlékáren jednak v blízkosti Kroměříže tak především závěrečná do pražských velkomlékáren na Smíchově, v Nuslích a ve Vysočanech. Přesto po takto náročných 12 měsících řehole končí 4 absolventi s vyznamenáním, zbylých 8 žáků s vysvědčením I. třídy. Vedle tohoto ročního kurzu uskutečnila škola na základě požadavků moravských  mlékáren hned v první polovině prosince, tedy měsíc po zahájení činnosti školy, dva týdenní speciální teoreticky-praktické kurzy pro mužský, druhý pro ženský mlékárenský personál, celkem pro 28 lidí.

Po tomto prvním školním roce následovalo dalších, více jak 110, a s nimi více jak 5500 absolventů. Za současný pedagogický sbor i další zaměstnance chci poděkovat všem, kteří stáli u samého počátku školy, za citlivost s níž naslouchali potřebám rodícího se mlékárenského průmyslu, za hlubokou moudrost a předvídavost s jakou budovali zařízení a organizovali výuku a koneckonců i za náročnost kladenou jak na sebe tak i na své žáky. A právě v tom lze spatřit základ toho, že se škola stala postupně jedinou mlékárenskou školou v České republice poskytující střední, vyšší odborné vzdělání a dnes i bakalářské studium.

Je jen na nás najít dost odvahy inspirovat se a využít svých sil k práci započaté na začátku minulého století. Tato snaha nám rozhodně nechybí.

 Ing. Milan Zeman, ředitel školy

 

Zpracováno u příležitosti 110. výročí založení školy podle dokumentů uložených v Moravském zemském archivu v Brně.